Akce skončila, všichni přežili!

Napadlo mě napsat malé zhodnocení, ať máme památku pro příště. A rovnou třeba ve formě malého deníčku.

Čtvrtek.
Na chalupu jako první dorazili Ošmerky, seznámili se s paní domácí a se specialitami chalupy. Ubytovali se a vyčkávat příjezdu dalších vyrazili do nejbližší hospody.
 V druhém sledu GPSka do cíle dovedla nás. Vyložili jsme si věci, ubytovali jsme se a už jsme si mysleli, že zahájíme vyčkávání dalších účastníků, když nám odpolední program zpestřil Péťa požitím leštidla do myčky z lahve od Bonaquy schované pod kuchyňskou linkou. Při odjezdu na pohotovost jsme se ještě ve dveřích potkali s právě dorazivšími Dobešovými. Naštěstí z dětské pohotovosti telefonátem na toxikologii zjistili, že se nic strašného nestalo a mohli jsme se vrátit na chalupu. Abysme věděli, jak to Péťovi chutnalo, tak si Ošmík stříknul trochu na jazyk a já pro jistotu do oka.
Na chalupě se zatím Ivoš a Lenka seznámili s Pavlem a Dášou a všichni společně se nám postarali o Lucinku. S naším příjezdem už nebylo koho s kým seznamovat.
Do večera ještě Michal dovez kluky, aby těch dětí v baráku nebylo málo. Ostatně Péťa už se po nich ptal, protože Toník a Lucinka mu určitě nepřipadali jako vhodní parťáci na zlobení. S Danielkou, Adámkem a Davídkem se cítil rozhodně líp. I po leštidle.
Večerní program byl v duchu konverzační likvidace zásob vína, co dovez Michal v PETkách. Mňam! Větší děti jsme dostali do postele v jedenáct. První večer dospělých jsme večerní program ukončili s Ivošem a Pavlem asi ve dvě ráno. Po několika málo hodinách nás měl čekat budíček a naplánovaná procházka na Jelenku.

Pátek
Ráno Dobrovolní zahájili snídaňovou štafetu a ve chvíli, když se ostatním při snídani teprve rozlepovaly oči, Michal s klukama už byli na nohách.
Kolem jedenácté se zformoval pochodový útvar a byli jsme připraveni ke zdolávání vrcholů. Zamkli jsme barák a klíč jsme schovali na tajném místě pro případ, že by opozdilci Staří dorazili zrovna ve chvíli, kdy bychom byli daleko.
Vyšlápli jsme si krpál na Jelenku, vrchařskou prémii jsme zalili destilátem a pozřeli jsme něco málo z místní kuchyně, ale opravdu jen málo. Na chalupě na nás čekala halda jídla. Ještě jsme mladý polský pár poprosili o společné vrcholové foto, usadili jsme akustický plašič zvěře do krosny a vyrazili jsme z kopce zpátky. V nohách jsme měli asi 8 km.
Po příchodu na chalupu si Ivoš pochválil nové trekové boty a v jedné větě nás hned vyzval k odchodu na točenou Plzeň. A protože jsme se všichni těšili na grilování, ještě před odchodem nažhavil svůj aparát a něco málo ugriloval. Do grilování se akorát trefil příjezd Starých. Po zkonzumování ugrilovaného jsme se přesunuli na dětské hřiště u hospody a po krátké době na vyblbnutí dětí jsme se vrátili k ukládání potomků. Následovalo zahájení společenského programu s druhou grilovací vlnou. Michal nás na chvíli opustil a vrátil se s Lenkou. A byli jsme v kompletní sestavě.
Tentokrát konverzace nebyla prokládána jen vínem, ale i nějaké to pivko padlo. Podobně jako děti, byli i dospělí trochu víc unaveni s výjimkou Lenky a Starých, kteří se v době naší cesty na Jelenku ještě vyskytovali v nížinách.

Sobota
První ráno v plné sestavě. Dobrovolníci opět první mimo pokoj a vydávají se před hromadnou túrou na individuální procházku po obci a dokonce se jim daří ulovit i trošku čerstvého pečiva.
Před odchodem je vykopnuta diskuse, zda neudělat výlet až po poledni a po vyspání dětí. Návrh je vlažně schválen, ale vzápětí se objevují první pochybnosti a rozdělení do dvou menších skupinek - jedna s odchodem co nejdřív a druhá až po obědě. Nakonec se k dopolednímu odchodu přidávají všichni a vyrážíme. Všichni kromě Hanky, která se v osmém měsíci na túru moc necítí.
Dobrovolní, kteří původně zvažují procházku terénem nesjízdným kočárky, nakonec alespoň první část cesty podnikají spolu s ostatními. Dorazili jsme ke kostelu sv.Petra a Pavla, v místní restauraci jsme se občerstvili a děti jsme nechali trochu použít místní dětské hřiště. S odchodem od kostela se rozdělujeme - Dobrovolní přeci jen podléhají volání trochu těžšího terénu, my ostatní jdeme nejkratší cestou zpět.
Na konci cesty dochází k dalšímu dělení pelotonu - Pavel s Dášou jdou na chalupu zkratkou přes Pomezní boudu, kde se potkávají s rodiči.
 Na chalupu jsme dorazili o hodinu později proti původnímu předpokladu, Hanka mezitím začala připravovat oběd. Uložili jsme unavené děti a šli jsme pomáhat Hance. Pod Ivošovým vedením jsme se dopracovali k výbornému obědu. Ošmerky dorazili úplně akorát k jídlu na stole a přivedli na exkurzi po chalupě i rodiče. Chvíli poté, co všichni dojedli, přišli k obědu i Dobrovolníci. Přestože se všichni snažili, všechno se opravdu nesnědlo.
Po probuzení dětí si část výpravy vyrazila na krátkou procházku přes Pomezky pár metrů do Polska a potom zpátky do hospody s dětským hřištěm. Druhá část šla k hřišti (hospodě) rovnou.
Po hřišti už se vyráželo na slíbené buřty. Paní domácí, která mezitím dorazila, nám poskytla i potřebné opékací nástroje a dřevo. Buřtů bylo stejně jako ostatního jídla moc. Po buřtech ukládáme děti a společný večer prokládáme vyúčtováním přeplatků a nedoplatků. Večer končí podobně jako ty předchozí a to i přesto, že ještě není vypito všechno pivo a snězeno všechno jídlo.  Škoda. Ráno vstáváme tak, abychom na dohodnutý čas stačili vyklidit celou chalupu.

Neděle
Odjezd. Ráno je ve znamení balení, uklízení, čištění, nakládání. V rámci úklidu je potřeba ještě přerozdělit nesnězené potraviny. Ještě, že máme toho Ivoše, který ještě před vyúčtováním odkoupil spoustu velkých zbytků pro svoji restauraci. Všichni si nějak pobalili, rozloučili jsme se u aut a vydali jsme se každý svou cestou domů. Největší odjezdová skupina udělala cestou ještě zastávku v Peci pod Sněžkou. Rozloučení jsme si tím odložili o pár hodin. Domu dojel každý sám a podle posledních zpráv nebylo na celou akci ani moc připomínek.

A hurá do vymýšlení, čím tuhle akci příště trumfneme. Určitě to bude ještě lepší! A jestli to bude zase nějaká akce s ubytováním, máme možnost z téhle akce čerpat poučení.

• Při plánování množství jídla je potřeba odhad ponížit. Vždycky bude přebývat, a kdyby ne, obvykle bude kde zásoby doplnit nebo zajistit stravování jinak.
• Víno je žádanější než pivo, Dobrovolní mají dobrý zdroj.
• Je potřeba v cizím objektu úplně na začátku zmapovat pasti a hrozby. Leštidlo do myčky v lahvi od Bonaquy je fakt nebezpečný!
• Dětské hřiště nebo aspoň dětský koutek v blízkosti objektu je moc šikovná věc. Při výběru místa by to mělo mít velkou váhu. Naopak bazén nemusí být k ničemu.
• Na závěrečný úklid je potřeba rezervovat víc času.

Chataření a turistice zdar!

(fotky jsou vpravo  v menu nebo i tady)